Duben 2012

Můj sen

17. dubna 2012 v 10:37 | Veree |  Tlachy
Zdravím!
Docela jsem přemýšlela o tom co chci v budoucnosti dělat. Je to sice hodně vzdálená budoucnost, ale napadlo mě že bych se mohla už nějak začít připravovat. Tak jsem přemýšlela a nakonec dospěla k tomu že by to mělo být něco co mě baví. Baví mě psát. Baví mě vymýšlet smutné příběhy s poliibkem na konci. Je to jako si dělat vlastní postavičku. Je to závislák na koních nebo na alkoholu? Nebo to může být feťák co miluje koně. Můžu psát svoje sny. Nemožné věci jako je Fantasy nebo Sci-fi. Zrovna píšu o nějaké holce se kterou jsem se ještě příliš neseznámila takže vám nemůžu napsat co jí baví, ale její životní přiběh stojí za to. Přemýšlím jestli ty příběhy mám dávat sem. Přece jenom tam mám hodně chyb a nevím jestli by to vůbec někdo četl... takže si napište jestli to sem chcete :)

Stížnosti

10. dubna 2012 v 18:14 | Veree |  Tlachy
Všechno je tak hrozně stejné.
Každý den vstanu.
Následně si obouvám boty a spěchám s kámoškou do školy.
Po cestě probíráme hrozný krávoviny.
Usednu za lavici a nestihnu si nachystat věci na lavici.
Hrabu se ve své tašce se snahou najít pravítko s ryskou.
Učitelka příjde a já sháním po třídě pravítko s ryskou.
Nakonec najdu pravítko schováne v jednom z mých sešitů.
Oddychnu si...
Zvoní na přestávku.
Kecám s kámoškama nebo vybíhám na chodbu pro čestvý vzduch.
Zase zvoní tentokrát na čestinu.
Bojím se že bude zkoušet.
Nezkouší a tak si oddechnu...
Tak to jde další 3 hodiny.
Utíkám ze školy a u toho si zase povídám se svou kámoškou.
Opět probíráme strašné krávoviny.
Jsem doma vyzuji se a už spěchám do pokoje.
Otevírám okno abych se v pokoji neudusila.
Oddychnu si, protože jsem stihla otevřít okno ještě před udušením...
Jsem na počítači.
Učím se a nachystám se do školy (10 min.)
Čtu si.
Kouknu jestli je něco nového na počítači.
Není...Jdu se navečeřet.
Dívám se na seriál.
Spím.

Je to hrozné a tak si říkám...Nešlo by s tím něco udělat? Myslím že si udělám rozpis činností na každý den abych zase nespadla do této rutiny.

DivnoNáladová

9. dubna 2012 v 20:50 | Veree |  Tlachy
Držím smutek,
držím štěstí.
Je divný co všechno se mi vejde do té malé pěsti.

Jinak zase zdravím ty neštastné zbloudilce co sem náhodou závitaly, ale stejně tak zdravím i ty co sem namířili úmyslně. Dnes jsem nechtěla otevírat žádným koledníkům a tak jsem včera radši zanesla perníčky jednomu otravnýmu klukovi kterej by mi s tou pomlázkou lezl klidně až do postele. Dnes jsem byla ukryta ve svém doupěti a ani nedutala. Nikdo nezvonil...Nikdo neklepal. K mému překvapení nidko nepřišel. Začala jsem po pokoji skákat radostí, protože já Velikonoce fakt nesnáším stejne jako Mikuláše. Brrr... :D Jediné co mě čeká zlého je už doopravdy jen ten zítřek.
Nevnímám,
neslyším
To je ale štěstí v neštěstí